medication-addiction-with-copy-space.jpg

TESTOVÁNÍ NA ZVÍŘATECH

  TESTOVÁNÍ LÉKŮ

Zneužívání zvířat při testování léků je nejen kruté, ale často také naprosto neúčinné. Zvířata přirozeně nejsou náchylná k lidským onemocněním (pouze v necelých 2 %). Vyhýbají se jim srdeční choroby, mnoho druhů rakoviny, HIV, Parkinsonova choroba, schizofrenie apod. Příznaky těchto chorob jsou u nich tedy uměle vyvolány v laboratořích ve snaze napodobit lidská onemocnění. Tyto experimenty však neberou v úvahu složitost lidských faktorů, které jsou ovlivněny rozsáhlými proměnnými, jako například genetika, sociálně-ekonomické faktory a hluboce zakořeněné psychologické problémy. Celých 90 % léků selhává při aplikaci na člověka navzdory slibným výsledkům v testech na zvířatech. Na druhé straně například aspirin je toxický pro mnoho zvířat včetně koček, myší a potkanů a nebyl by v policích lékáren, pokud by byl testován podle současných standardů pro testování na zvířatech. 

Přesto je testování léků vystavena celá řada různých zvířat, mezi které patří králíci, psi, kočky, primáti, žáby, ryby, myši, potkani, morčata, křečci a pískomilové. 

TESTOVÁNÍ ANTIDEPRESIV A ANXIOLYTIK

Pokusům spojeným s testováním antidepresiv jsou vystaveni především hlodavci, a to potkani a myši. Při jedné z metod, nazývané „nucené plavání“, umístí laboratorní pracovníci zvíře do nádoby s vodou a pozorují, po jaké době přejde z intenzivního plavání a snahy se zachránit do stavu zoufalství, kdy provádí pouze pohyby nezbytné k udržení hlavy nad vodou. Po podání antidepresiv je sledováno, o kolik se prodloužila snaha bojovat o život. 

Dalším způsobem, který pracovníci laboratoří používají, je zavěšení myši za ocas hlavou dolů. Lidé u ní stojí a sledují, jak se zoufale snaží dostat z nesnesitelné situace. Zkoumají, za jak dlouho propadne beznaději a zůstane strnule viset hlavou dolů a porovnávají to s dobou trvání boje o záchranu po podaní léčiv.

Test, který se zaměřuje na zkoumání léků na úzkostné poruchy, je obdobně krutý. Je založen na potlačení chování prostřednictvím trestů. Myši jsou probíjeny elektrickými šoky vždy, když se snaží získat vodu nebo jídlo. Zvíře brzy propadne zoufalství a naučí se nic nechtít. Potom, co „vědci“ do jejího těla aplikují anxiolytika, počet pokusů o získání potravy se i přes všechno ohavné trestání zvýší.

 

 

1) Animal tests for anxiety-like and depression-like behavior in rats. US National Library of Medicine National Institutes of Health Search database Search term Search [online]. 2017 SETOX & Institute of Experimental Pharmacology and Toxicology, SASc. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6096862/

2) KOZÁK, Petr. Lesk a bída vědeckých pokusů. Casopisroots.cz [online]. 2020 ROOTS Magazine [cit. 2020-04-03]. Dostupné z: https://www.casopisroots.cz/lesk-a-bida-vedeckych-pokusu/

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní