LayerHens_Australia_JMcArthur_2013-4539.

SLEPICE

V oblasti šlechtitelství musela slepičí těla podstoupit výrazné genetické mutace s ohledem na intenzitu snášky vajec. Mnoho lidí proto vnímá tyto bytosti jako stroje na výrobu vajec a drůbežářské podniky s nimi zacházejí jen jako by byly „způsobem“, jak levné krmivo přeměnit na vejce. 

Vzpomeňme si na první informaci, kterou jsme se o těchto fascinujících tvorech dozvěděli. S velkou pravděpodobností to bylo ve spojitosti s jejich produkcí vajec. Nikdo nám neřekl nic o tom, jak starostlivé jsou matky, nebo že dokáží rozlišovat pestřejší paletu barev bez člověk. Informace o tom, že slepice „dávají vejce“ se přitom netýká ani tolik jich samotných, jako nás, lidí. Již od dětství nám jsou určitá zvířata předkládána jako někdo, z koho je užitek. Slepice, však nesnáší vajíčka jako dar člověku, snáší je z reprodukčních důvodů.

I přes velké množství zásahů do genetiky, kdy se jednotlivé nepřirozené druhy slepic tzv. hybridi, vzdalují od svých divokých předků, si stále udržují své původní vlastnosti a projevy. Slepice jsou sociálně žijící zvířata, vytvářející soudržné společenské vazby. Jejich komunikace probíhá pomocí nejrůznějších druhů volání, ale i vizuálních projevů. Velkou pozornost věnují výběru místa pro hnízdo i jeho výstavbě. Díky silným mateřským pudům jsou velmi pečlivými matkami, svému mláděti se intenzivně věnují, ukazují mu okolí a učí, jak si obstarat potravu. Při hrozícím nebezpečí, chladu či dešti je k sobě tiskne pod řídly, kde je svým vlastním tělem chrání či zahřívá. O jejich silném poutu vypovídá i fakt, že nevylíhnuté kuře začne ve vejci 24 hodin před narozením ustrašeně pípat a ztiší se, až když ho kvočna uklidňuje hlubokým kvokáním zvenčí. Kuřata mají schopnost ihned po vylíhnutí vyhledat svou matku i ve tmě na vzdálenost 15 metrů. Podle individuálního kvokavého tónu rozpozná ptáče svou ochránkyni a běží k ní, aniž by si všimlo ostatních slepic.

Slepice a kohouti patří mezi velmi podceňovaná zvířata. Jejich schopnosti přitom dokazují nesprávnost takových domněnek. Slepice umí předvídat budoucí situace, uvažovat pomocí dedukce (u lidských dětí se vyvíjí až v sedmi letech). Dokáží prožívat celou řadu pozitivních i negativních emoci, jako je strach či očekávání. Vynikají výborným zrakem, rozlišovací schopnosti barevných odstínů mají dokonce 5x lepší než člověk. Jejich sluch je ještě vyvinutější, slepičí předkové (kur bankivský) totiž žili v pralesích, kde byl tento smysl v nepřehledných křovinách spolehlivějším ochráncem než bystré oko.

VELKOCHOVY

Drtivá většina slepic zneužívaných ke komerčním účelům je nucena strávit život uvnitř bezokenních hal. V současné době je v České republice drženo 85 % těchto ptáků v klecích, 14 % v halách na podestýlce nebo s otevřenými klecemi (voliérový chov). Zbylé 1 % žije ve volných nebo ekologických chovech. V ekologickém zemědělství je slepic nejméně -  12 tisíc jedinců z celkového počtu 12 milionů slepic narozených jen na našem území.

517f7a3c-a622-4f08-9e79-42e9e7ba9990-det

VEJCE

Slepice jsou zneužívány především kvůli produkci vajec. Jejich těla pak představují vedlejší „produkt“. Za obrovskou produkci neoplodněných vajec může průmyslové šlechtění slepic na dlouhé, a především časté období snášky. Jejich divoké předchůdkyně snesly přibližně 8–18 vajec ročně, a to pouze během jara, kvůli reprodukci. Vinou systémové manipulace s jejich těly snesou dnešní slepice až 330 vajec ročně. Což je téměř jedno vejce každý den. Tento náročný fyziologický proces má na jejich těla devastující dopad. 

ROZMNOŽOVACÍ CHOV

Od rodičovského hejna slepic zemědělci požadují co nejvíce oplozených násadových vajec, z nichž se vylíhnou kuřata, jež budou další generací otroků vaječného průmyslu. V rozmnožovacím chovu využívají věznitelé všechny technologické systémy, včetně klecových. Nejčastěji ale nutí ptáky pářit se v halách na podestýlce.

6c7416ad-2c38-4803-8559-13a8327b8598-det

LÍHNĚ

Vše začíná v líhních. Do nich přiváží zaměstnanci z rozmnožovacích chovů oplodněná tzv. násadová vejce, ze kterých se líhnou budoucí vězni vaječného průmyslu. Tato vejce jsou uložena do skladovacích prostor a po 3–7 dnech umístěna do předlíhní, kde jsou každou hodinu překlápěna tak, aby se nepřilepil zárodek kuřátka na skořápku. Po osmnácti dnech nastává přesun do líhní, kde jsou poslední čtyři dny do vylíhnutí.

DOMÁCÍ CHOV

Od rodičovského hejna slepic zemědělci požadují co nejvíce oplozených násadových vajec, z nichž se vylíhnou kuřata, jež budou další generací otroků vaječného průmyslu. V rozmnožovacím chovu využívají věznitelé všechny technologické systémy, včetně klecových. Nejčastěji ale nutí ptáky pářit se v halách na podestýlce.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní