PA170866.JPG

RYBY

Ryby patří mezi vodní obratlovce, žijící ve sladkých či slaných vodách. Většina druhů těchto vodních živočichů má vysoce vyvinuté smysly jako jsou chuť, čich a barevné vidění. Jsou vybaveny postranní čarou, díky níž dokáží vnímat změny okolního tlaku a rozpoznávají tak proudění vody, pohyb ostatních ryb, nebezpečí i kořist. Někteří lidé jsou navzdory novým etologickým poznatkům stále přesvědčeni, že ryby necítí bolest, což se odráží i na jejich chování vůči nim. Četné vědecké studie ale dokazují, jak jsou tyto předpoklady mylné. Ryby jsou vnímavými bytostmi, které cítí nejen bolest, ale i široké spektrum emocí. Vnímají bolest srovnatelným způsobem jako savci ‒ tedy jako my, lidé. Tuto schopnost jim přiznává i český zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Ryby disponují dlouhodobou pamětí, složitými společenskými vazbami, schopností řešit problémy a spolupracovat v rámci hejna. Dokáží rozpoznat jednotlivé členy skupiny a jejich hierarchické postavení. U některých bylo dokonce zaznamenáno používání nástrojů.

 

 

 

 

 

 

ŽIVOT V KLECI

INTENZIVNÍ CHOVY

Tradice rybářství je v České republice hluboce zakořeněná a velice rozšířená. Rybáři loví ryby buď z otevřených vodních ploch, nebo pro ně budují vodní vězení v podobě rybníků či akvakultur (podvodní průmyslové velkochovy).

 

 

 

Akvakultury jsou umisťovány na souši, v řekách, jezerech, mořích, a to v různých podobách. Na vodních plochách je tvoří spletité sítě či klece, na pevnině mají podobu umělých nádrží. Ryby žijící v těchto mučivých systémech se během života nikam jinam nedostanou. Přirozenou reakcí jedinců na život ve stísněných podmínkách je agrese, vzájemné fyzické napadání nebo naopak naprostá apatie. Jediným zdrojem potravy jsou uměle namíchané směsi granulí, jež mají co nejrychleji zvyšovat hmotnost ryb. Nádrže jsou navíc mnohdy umisťovány do hal s umělým osvětlením, plně regulovanou teplotou vody a okysličováním. V intenzivních uzavřených systémech jsou povětšinou natěsnané lososovité druhy ryb.

 

 

V České republice se nachází více než 24 tisíc rybníků s vykořisťovanými rybami. Některé z nich jsou přístupné volnočasovým trýznitelům (rybářům) a některé jsou označeny jako chovné.

V chovných rybnících jsou uměle namnožené ryby (povětšinou geneticky modifikovaní kapři) ve velmi vysoké koncentraci. Ryby jsou přikrmovány obilnými krmivy, jelikož jim navzdory nepřirozeným rybářským zásahům nestačí potrava dostupná v rybníce. Jedním z takových zásahů je například jarní umělé znečišťování rybníka živinami (hnojem jiných zneužívaných zvířat), aby ryby začaly dříve růst. Tento zásah poté odstartuje nárůst řas, jež jsou potravou pro zooplankton (například perloočky) a ten je základní stravou kaprů. Pro velký počet jedinců, jež musí vodní plochu sdílet, je však tato chlévní mrvou podpořená potrava nedostatečná z hlediska množství. Na březích rybníka lze tedy kromě kup hnoje mnohdy vidět i vysoká zemědělská sila, sloužící k dokrmování obrovských rybích hejn.

Ryby jsou během svého života několikrát převáženy do jiných chovných rybníků různých typů a velikostí. Z líhní, kde jsou drženy v umělých systémech, přejíždí v cisternách do tzv. plůdkových rybníků, v nichž přežije pouze 10 % z nich. Po roce jsou odloveny a znovu donuceny absolvovat nepříjemnou cestu do jiné omezené vodní plochy (násadových rybníků). V té buď zůstávají a rostou do velikosti, v níž je lidé chtějí pojídat, nebo opět podstupují hrubé zacházení při nakládání a vykládání z transportních vozů do dalšího, většího rybníka (hlavního rybníka). V jednotlivých vodních nádržích jsou hejna ryb stejného věku, což odporuje jejich přirozenému rozložení.

Výlovy násadových a hlavních rybníků probíhají převážně na podzim (vánoční poptávka po jejich tělech), v některých rybnících „až“ na jaře (velikonoční poptávka). Během několika měsíců v roce na nich však rybáři z lodí realizují i tzv. odlovy, kdy jsou jedinci lapáni do speciálních sítí, zabiti na jatkách a prodáváni v obchodech tak, aby jejich mrtvá těla mohli lidé pojídat po celý rok.

Do vybraných rybníků, jejichž obyvatelé jsou ohroženi „sportovními“ rybáři, jsou v průběhu roku ryby uměle naváženy. Jejich přirozené páření totiž nezajistí dostatečný počet obětí, které budou lidé z pohodlí svých skládacích křesel na březích vytahovat za ústa z vody. 

 

 
PA170803.JPG

ROZMNOŽOVÁNÍ RYB

Proces množení ryb probíhá ve většině případů velmi brutálním a nepřirozeným způsobem. Tzv. výtěr, kterým rybáři rozmnožování nazývají, jsou nuceny podstupovat pohlavně vyspělé ryby až do věku 10–12 let.

Tvorové musí nejprve zažít několik přesunů a neopatrnou manipulaci. V dubnu jsou vybraní jedinci odloveni z rybníků do tzv. manipulačních rybníčků, z nichž je rybáři dále transportují do nádrží v rybí líhni. Na „výtěr“ jsou připravovány za pomoci postupného zvyšování teploty vody a hormonální stimulace. Rybáři je při tomto procesu fixují na souši a vpichují do hřbetního svalu hormony, jež mají urychlit uvolnění obsahu pohlavních žláz (u samců mlíčí, u samic jiker). Samicím je následně zašit pohlavní otvor, aby při silné ovulaci nedocházelo k samovolnému úniku jiker. Ryba je držená na stole a její močopohlavní otvor je zašíván křížovým stehem při jejím plném vědomí. Tímto drastickým způsobem ovládání těla druhých se živočišný průmysl snaží zamezit finančním ztrátám, k nimž by společně s uvolněnými vajíčky docházelo. Po zhruba 12 hodinách od zákroku začínají samice ovulovat, tudíž jsou znovu odchyceny z vody a chirurgická nit je krátce po zašití zase rozpárána.

Samotný „odběr“ jiker a mlíčí provádějí rybáři zvířatům zabaleným do mokré látky prostřednictvím ručního vymačkávání pohlavních buněk z pohlavních orgánů do připravených misek. Veškerá manipulace probíhá na suchu, tedy v prostředí, kde ryby lapají po dechu.

K oplození dochází zcela mimo tělo zvířat, a sice smícháním jiker, mlíčí a oplodňovacího roztoku, jež tvoří z 90 % voda a z 10 % plnotučné kravské mléko. Směs bizarního složení je využívána ke spuštění procesu oplodnění u kaprů, candátů a štik. Pokud se ptáte, jakou funkci má mateřské mléko savce v rozmnožovacím procesu vodních obratlovců, pak je to ten, že jím rybáři oddělují jednotlivé jikry od sebe.

 

"REKREAČNÍ" LOV UDICÍ

Tímto krutým způsobem trávení volného času, často označovaným jako „sport“, se v ČR zabývá na 250 tisíc registrovaných členů a jejich počet meziročně narůstá. Děsivým faktem je, že jsou mezi nimi i děti, kterých je v současnosti nejvíce v celé sledované historii (2008–2019).

Lidé, kteří si našli zálibu ve vytahování živých bytostí za ústa ven z vodního prostředí, sedí či obchází břehy rybníků, jezer a řek s nahozenými udicemi (pruty), na jejichž konci je háček určený k zabodnutí do těla ryby. Háček je navíc opatřen zpětným hrotem, aby z něj ryba při boji o svůj život nemohla uniknout. Na něm je připevněná nástraha, jež má rybu nalákat, aby ji při hledání potravy spolkla.

Nástroje na zraňování a odchytávání vyděšených bytostí dosáhly takové technické úrovně, že ve chvíli, kdy hladová ryba spolkne umělou nástrahu, rybář může být dokonce upozorněn zvukovou či světelnou signalizací. Nic netušící ryba je po prvotním prudkém škubu s velkou razancí vláčena směrem k lovci. Takový zážitek působí zvířeti ohromný šok, stres, a snaží se ze situace uniknout a zachránit si život.  Její šance jsou bohužel velmi malé, jelikož je její protivník vybaven pružnou udicí, nekompromisními háčky a téměř neviditelnými vlasci, jež mají ohromnou nosnost. V případě, že se přeci jen stane, že se ryba dokáže osvobodit, nemusí to nutně znamenat, že si zachránila život. Je pravděpodobné, že ji v ústech zůstane háček a bude v ráně uhnívat. Oslabení organismu vlivem otravy krve či nemožnosti přijímat potravu přes zabodnutý hrot může vést ke smrti.

Nezřídka se stává, že se ryba bojující o záchranu života snaží během vláčení z vody schovat do podvodních kořenů či skulin. V takovém případě hrozí velké riziko, že se do kořenů kvůli vlasci zamotá. Uvězněná bytost snáší agresivní škuby rybáře, které sice po nějaké době odezní, ona však zůstává na místě a hyne. Jindy se zase stává, že se háček zasekne za jinou část těla, jako je ocasní nebo hřbetní ploutev, břicho, často i oko. Především u malých ryb dosáhne zaháknutý háček až k oku zvířete a jeho hrubé odstraňování rukou rybáře zaviní jeho amputaci.

Dalším hrůzným způsobem lovu je chytání dravých ryb, mezi než patří např. štiky, candáti a sumci. Nejběžnější metodou je lov na živé „nástražní“ ryby, které si rybáři předem nachytají nebo koupí. Drobnému, zcela živému zvířeti, je zabodnut háček do ocasu nebo je jeho tělo prošito vlascem, na jehož konec rybář umístí trojháček. Bytost trpící bolestí je poté vržena vzduchem do vody, kde má pod hladinou položivá lákat dravce. Poté, co ji dravec zkonzumuje, dostává se „nástražní“ oběť i s ohromným trojháčkem se zpětnými hroty do jeho žaludku. Lze si vůbec představit, jaké utrpení prožívá dravec ve chvíli, kdy je rybářem vší silou tahán ven z vody za hroty zaťaté do vnitřních orgánů?

Živá těla malých ryb někteří nahrazují jejich napodobeninou, jež je označována jako tzv. třpytka či wobler. Umělé nástrahy jsou prošpikované ostrými hroty, často dokonce třemi trojháčky, jež se rybě zaseknou do úst na několika místech naráz.

Pokud je ryba ulovena, čeká ji brutální zabití nebo vypuštění zpět. Někteří rybáři tahají vodní živočichy na souš jen kvůli pocitu, že dokázali (s pomocí drahého sofistikovaného vybavení) někoho ulovit. Se svou obětí lapající po dechu se vyfotí a společně s novým hrůzným zážitkem ji házejí zpátky do vody. Některé ryby jsou pouštěny zpět také z důvodu jejich malé velikosti, nebo v případě, že jde o ryby chráněné. A nově i traumatizované.

Kromě ryb jsou vinou rybářů ohroženi také vodní ptáci, kteří mohou sebrat nástrahu plovoucí na hladině a zaseknout si háček do vlastního krku. Při nahazování těžkého olůvka (závaží) s nástrahou do vody mohou také zasáhnout jiné živočichy.

 
1.jpg

KRVAVÁ VÁNOČNÍ TRADICE

Chov a konzumace ryb je v České republice spojena především s krutou tradicí vánočních kaprů zabíjených v ulicích. Každoročně se vyloví a zabije více než 18 tisíc tun těchto nevinných zvířat, což tvoří 85 % z celkového počtu zabitých ryb u nás. Odhadnout, kolik životů zahrnuje takové množství váhy, je těžké, a žádná ze statistik to neuvádí. Budeme-li počítat zhruba se dvěma kilogramy na rybu, jednalo by se o šest milionů vyhaslých životů.

Společně s Polskem se naše republika staví na piedestal největších zneuživatelů kaprů na území celé Evropské unie. Většina z nich je prodána do obchodů či přímo zákazníkům, na jatkách umírá zhruba 15 % těchto ryb.

 

 

V podzimních měsících začínají výlovy rybníků, ale vodní nádrže jsou pomalu vypouštěny již několik dní předem. Rybám tak ubývá životní prostor, na němž se mohou pohybovat. Shlukují se v nejhlubších místech, což vede k nepříjemnému pocitu stísněnosti, který bude eskalovat s každou další manipulací. Zvířata ulovená do velkých sítí jsou sunuta po dlouhé vaně s otvory, jimiž propadávají malé, nechtěné ryby. Kruhové nádoby na březích se plní nešetrně vysypanými rybami, které pak rybáři odváží do betonových nádrží bez jakékoliv vegetace, zvané sádky. Zvířata, jež propadla sítěmi nebo nebyla zachycena vůbec, umírají v bahně vypuštěného rybníka.

Do předvánočního času zbývá po výlovu několik měsíců. Ryby je budou muset trávit ve stísněných prostorách sádek, a to bez jakékoliv potravy. Krmivo je jim odepíráno poslední dva měsíce před přesunem do pouličních kádí, což rybáři zdůvodňují „lepší kvalitou rybí svaloviny“. Kapři sice v tomto období přirozeně přecházejí do zimního spánku, prostředí sádek jim to však neumožňuje. Několik měsíců tedy tráví hladoví na velmi omezeném prostoru ve společnosti stovek dalších, stejně frustrovaných ryb.

Těsně před Štědrým dnem jsou opětovně vyloveny a odvezeny do pouličních kádí tuzemských trhů. Způsoby přechovávání v kádích jsou nemilosrdné. Životní prostor je velmi malý, ryby se mohou stěží hýbat ‒ při tak vysoké koncentraci zvířat se voda navíc stává velice chudou na kyslík. Rybáři i prodejci se zvířaty zacházejí velmi hrubě. Kaprům, jejichž ploutve se často zapříčí v oku podběráku, způsobují zranění při jejich bezohledném vyjímání. Prodejci ryby stresují a ubližují jim při hledání „vhodného“ jedince na přání zákazníka. Někteří prodejci dokonce kapry z pohodlnosti vytahují z vody za žábry, což je i podle zákona nelegální a bolestivou praktikou. Kapr bez vody se dusí stejně jako člověk bez přísunu vzduchu. Utrpení tohoto typu prožívají ryby nejen během manipulace při prodeji, ale i během výlovu, nakládky a vykládky. Potřeba kyslíku je stejná jako u lidí a v případě jeho nedostatku zoufale bojují o každý nádech.

Všechny předchozí stresující zážitky vedou k momentu, kdy se jejich krví zbarví buď zástěry stánkových prodejců, nebo kuchyňské linky, pokud je kapr zabit v některé z domácností. Stále ještě přetrvává zvyk umisťování koupených kaprů do napuštěné vany, coby předporážkového prostoru. Do doby, než se bude jeho tělo mrskat pod ránami palicí, chodí si s ním děti hrát jako s hračkou na koupání.

Někteří lidé ve snaze udělat dobrý skutek zakoupí od vykořisťovatelů živého kapra a vypustí ho do řeky či rybníka. Když pomineme fakt, že tímto činem finanční podporují podnikání, jež bohatne na utrpení druhých, a zaměříme se na kapří život, může se tato volba zdát novou nadějí. Bohužel tomu tak není. Po všem, co zažili, jsou kapři oslabení, hladoví, často zranění, nemocní, a tudíž neschopní přežít v přirozeném prostředí. Jejich umírání by bylo pomalé a bolestivé. Jediným východiskem, jak zabránit trýznění zvířat, je nepřispívat tomuto průmyslu žádnou částkou a hlasitě proti němu vystupovat.

 

 

 

https://www.independent.co.uk/news/science/fish-pain-human-animal-biology-lynne-sneddon-a9123626.html

https://www.goveg.cz/content.php?action=show-site&id=134&language=1

https://plus.rozhlas.cz/ryby-pouzivaji-nastroje-6625893

http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1215&fbclid=IwAR3dKiuEdGcjcWMFmrHPTZeLUmccfvHa0B_-yXVz5wccbZbsp6hhsPX7CVQ

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792?fbclid=IwAR3aJFMLVq7s2qpclL8no4m_VG2WCSOM6pphbY2yCAWwyx5zb63JiqOhbnE

http://www.vseovode.cz/clanek/kolik-je-v-cr-rybniku-rybaru

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/213562248420027-tovarny-na-kapry/

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/ryby-1-cesky-kapr-236047

https://www.trebonskykapr.cz/chovne-rybniky-na-trebonsku

https://www.trebon.rybarstvi.cz/chovne-rybniky

https://www.trebonskykapr.cz/chovne-rybniky-na-trebonsku

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/ryby-1-cesky-kapr-236047

https://www.mrk.cz/clanek.php3?id=1663

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/ryby-1-cesky-kapr-236047

https://www.trafoon.org/sites/trafoon.org/files/info/news/513/reproduction_and_rearing_of_fingerlings_pike_esox_lucius_l.pdf

https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/119-vseobecne/595-pocet-clenu-crs-prekrocil-250-000

http://eagri.cz/public/web/file/645372/Ryby_2019_WEB.pdf strana 25.

EFSA. (2009a). Scientific Opinion of the Panel on Animal Health and Welfare on a request from the European Commission on Species-specific welfare aspects of the main systems of stunning and killing of farmed carp. The EFSA Journal, 1013, 137. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2009.1013

 
  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní