P9132256.jpg

CHOVNÉ MATKY

Samice určené k plození dalších zotročovaných potomků lidé neustále přehánějí z jedné klece do druhé. Poprvé jsou uměle oplodněny kolem sedmého měsíce života. Proces inseminace je zcela v rozporu s jakoukoliv přirozeností. Prasnice sevřené v nekonečných řadách klecí musí snášet obtěžování zaměstnanců, kteří jim strkají předměty do pohlavních orgánů proti jejich vůli. 

Prasnice je nucena k 2–3 porodům za rok. Proces samotný je obecně energeticky náročný a stává se tím náročnějším, čím více mláďat je samice nucena přivést na svět. V jednom vrhu se rodí přibližně 14 selat. Dle svazu českých chovatelů prasat jsou stanoveny šlechtitelské cíle do roku 2020, kdy se má průměrná porodnost zvýšit na 15,5 selete.9 Toto množství už dávno překročili šlechtitelé v Dánsku, kde prasnice, genovou manipulaci, donutili rodit 18 mláďat v jednom vrhu.

KOTCE A KLECE

Umístění zvířat do kotců a klecí se odvíjí od pohlaví a fáze života. Rozdělují se následovně:

V individuální kleci musí prasnice strávit přibližně pět týdnů při každé fázi umělého oplodňování. Pracovníci je dovnitř zavřou vždy týden před inseminací na dobu jednoho měsíce, než otěhotní. Šířka klece je 65 cm a délka okolo 200 cm, což z individuální klece činí mučící nástroj. Prasnice na tomto prostoru neudělá ani krok vpřed, ani vzad. Může si akorát stoupnout nebo lehnout, a to ještě velmi nepohodlně kvůli nekompromisním ocelovým mřížím. V tomto prostoru jsou zcela neschopny chůze, nuceny močit i kálet pod sebe. Leží a sedí ve vlastních výměšcích, což je pro ně velmi nepříjemné a nepřirozené. Celkově zde prasnice stráví třetinu svého života. Důvodem, proč je zemědělci svírají v těchto mučících prostorách je ten, že nejpohodlněji poznají, zda proběhla inseminace úspěšně.

Porodní kotce jsou široké cca 180 cm a dlouhé 200 cm, Uvnitř je umístěna individuální (fixační) klec pro prasnici, o které byla řeč výše. Zvíře je tedy přehnáno týden před porodem do stejně těsné klece, ze které přišlo, jen navíc s „výběhem“ pro selata. Zemědělci matku od selat oddělují kvůli hrozbě zalehávání mláďat během společného soužití. Což se ovšem děje i tak. Matka se za svými mláďaty kvůli úzké kleci nemůže ani otočit, tudíž nedokáže kontrolovat, co se za ní děje. V tomto typu kotce je nechávají zemědělci přibližně měsíc.

Do skupinových kotců jsou přeháněny těhotné samice mezi pobytem v individuální a porodní kleci.

P9301943.jpg

ZALEHNUTÍ SELAT

Ačkoliv zemědělci tvrdí, že traumatizující zavíraní prasnic do klecí porodních boxů má své opodstatnění v prevenci před zalehnutím mláďat, stále je to jeden z hlavních důvodů jejich úmrtí. Pod pojem „zalehnutí“ řadí zemědělci i zašlápnutí selat, jejich smrt vinou namačkání na hrazení kotce nebo rozdrcení selete při ulehnutí matky. K smrti z těchto důvodů dochází z 50–80 %. Jelikož klec mnoho pohybu neumožňuje, prasnice se nemůže ohlédnout a kontrolovat, kam si sedá či lehá. Selata tak tragicky umírají pod vahou své vlastní matky.

Riziko zalehnutí zvyšuje i nízká hmotnost mláďat, kdy se ve vysoko početních vrzích rodí jedinci, kteří jsou slabší a u struků potřebují strávit více času nebo nejsou natolik houževnatí, aby před pohybem matky utekli.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní