PC152136.JPG

PRASATA

Existuje množství výzkumů dokazující, že prasata svou inteligencí předčí psy, šimpanze, ale i tříleté děti. Navzdory tomu jsou v České republice nejvíce konzumovaným druhem zvířete. Ročně se jich na našem území zabije přes 2 miliony.

Prasata jsou to velmi citlivé bytosti. Vytvářejí stabilní sociální skupiny, budují společná místa k odpočinku, hodně času tráví rytím v zemi a sháněním potravy. Nikdy nevylučují na místo, kde odpočívají, jelikož jsou maximálně čistotná a péče o tělo stojí na jednom z nejvyšších stupňů jejich hodnot. Často jsou však ponižována a pro své ulehání do bláta se stala symbolem špinavosti. Mnoho lidí však neví o důležitosti této jejich aktivity. Prasata totiž nemají potní žlázy a válením se v blátě své tělo ochlazují a zabraňují spálení na slunci. Usychající bahenní pokrývka jejich těla příjemně chladí, a navíc je zbavuje dotěrného hmyzu, který je často neúnavně pronásleduje.

Stejně jako všechna ostatní zvířata v průmyslovém chovu se prasata velmi dlouho křížila za účelem přinést lidem co nejvyšší zisk. Nejrozšířenější plemeno, které dokáže přežít podmínky velkochovů, je prase bílé ušlechtilé. Tato zvířata jsou šlechtěna k adaptabilitě na prostředí, ve kterém budou muset žít, chovné samice k vysoké produkci mléka a velkému množství mláďat, samci k rychlým hmotnostním přírůstkům. Jedním z vedlejších účinků šlechtění je však vysoká citlivost na psychické podráždění. Nezřídka kdy se stává, že je hladina stresových hormonů při reakci na nepříjemnou situaci natolik vysoká, že zvířata zemřou šokem. K tomu dochází především na jatkách, ale i při transportu či v chovu.

VELKOCHOVY

Prasata jsou v České republice téměř výhradně držena v klecích uvnitř uzavřených hal. Systémy, v nichž jsou nucena žít podléhají požadavkům zemědělců, jimiž jsou především snadná údržba a maximalizace zisku. Z tohoto důvodu například nenajdete v prasečích chovech podestýlku. Její výměna by byla pro pracovníky časově náročná, snižovala by efektivnost práce a zvyšovala náklady. Zvířata stojí a sedí na tvrdých betonových nebo roštových podlahách, které jim poškozují nohy a kopyta. Žijí v prostoru, kde mají minimální prostor pro pohyb, aby spotřebovali méně energie a nabrali více hmotnosti. V kotcích nemají k dispozici nic než koryto a napáječky.

P9132256.jpg

CHOVNÉ MATKY

K reprodukci prasat dochází buď „přirozeně“ nebo inseminací, tedy umělým oplodněním. Slovo přirozeně je v uvozovkách, jelikož až tak přirozené není. Zvířata si při svobodném životě vybírají, s kým se spáří, nejsou přitom v klecích, nikdo u procesu neasistuje ani neřídí jeho průběh. Páření zvířat „přirozenou“ cestou je pro zemědělce daleko náročnější na čas a znalosti, čímž se ve velkochovech nikdo nechce příliš zaobírat. Častěji tedy využívají metody umělého oplodňování.

SELATA

Cílem šlechtitelů je maximalizace počtu mláďat. Čím je ale vrh početnější, tím nižší je hmotnost narozených selat, jež úzce souvisí s jejich úmrtím. Malá a slabá mláďata mají problém probojovat se ke strukům a získat výživu pro svůj vývoj. Za vysokým počtem mláďat navíc zaostává počet struků mléčné žlázy prasnic. Pro selata je přirozené, že si každé osvojí jeden struk, ke kterému se vrací. Takto musí proběhnout konkurenční boj o jejich omezený počet.

P9172646.jpg

VÝKRM

Pro přirozeně hravé a zvídavé tvory jsou všechny fáze života spojeny se silnou frustrací a utrpením. Prasata vynikající svou inteligencí, puzena touhou rýt v zemi, shánět si potravu i zkoumat vše kolem, jsou uvězněna v těsném, nepodnětném a zapáchajícím prostředí klece po dobu 5–6 měsíců.

DOMÁCÍ CHOVY

V domácích chovech jsou prasata často držena ve stísněných chlívech bez možnosti vyjít ven na čerstvý vzduch.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní