ChickenFarmPullets_Mexico_JMcArthur_2018

VÝKRM

Kuřata do haly na výkrm odvážejí pracovníci již v den narození. Projdou tzv. „počítačkou kuřat“, což je stroj, který jich v počtu sto jednotlivců nahází do jedné plastové přepravky. Tyto přepravky pak v několika patrech pracovníci navozí do nákladních vozů a řidiči se s nimi vydají na cestu. Přeprava představuje pro kuřata obrovský stres. Během jízdy nemají k dispozici krmivo ani vodu, zrychlováním a bržděním padají v přepravkách ze strany na stranu, zneklidňují je vibrace vozidla i okolní hluk. Podle předpisů Evropské unie je mohou řidiči přepravovat celých 24 hodin a nemusejí jim krmivo ani vodu poskytnout.

Po příjezdu na místo je zaměstnanci z přepravek hrubě vysypou z výšky na podlahu, která je pokrytá podestýlkou, jež se celý měsíc nevymění. Během prvního týdne přibírají ptáčata na váze nejrychleji. Jejich těla spotřebují v této době 80 % energie na růst a pouze 20 % na ostatní životní funkce. Denní přírůstek hmotnosti činí během prvních sedmi dní téměř 190 g. Tímto tempem se za velmi krátkou dobu zvětší až pětinásobně. V následujících dnech se růst mírně zpomaluje, avšak mláďata stále přibírají téměř 70 g denně.

 Na jeden metr čtvereční podlahové části umisťují zemědělci 20 ptáků. Zprvu mají ptáčata víc prostoru, ale s přibývající váhou se v posledním týdnu života v hale téměř nepohnou. Za snížení pohybové aktivity může nejen nedostatek prostoru využitelného pro pohyb, ale i problémy s chůzí. To souvisí s vysokou hmotností, utvářením těla a přesunutím těžiště dopředu, kvůli váze prsou. Kuřata sice mohou mít motivaci se pohybovat, ale kvůli změně v tělesných proporcí šlechtěním, je pro ně těžké pohyb realizovat. V poslední fázi života tedy drtivou většinu dne prosedí.

Nejčastěji jsou v hale obě pohlaví dohromady a po 35 dnech života váží jejich robustní těla 1,8-2 kg. Někdy si chovatel vyžádá v líhních rozdělení na kohoutky a slepičky a vykrmuje je odděleně. V takovém případě se slepiček zbavuje dřív a kohoutky nechává přibírat na váze do hmotnosti 3,5 kg. Kuřata mají tak obrovskou váhu, že si potřebují velmi často sedat či lehat, protože svá těla zkrátka neunesou. Především pak v posledních fázích života, kdy tráví až 86 % dne ležením na zahnívající podestýlce.

 

 

 

Stejně jako všichni ostatní ptáci, nemají ani brojlerová kuřata na začátku svého života vyvinutou termoregulaci, což v přírodě nevadí, protože mají po boku svou matku, které je pod křídly zahřívá. V hale jsou ale sama a nikdo o ně starostlivě nepečuje. Aby zemědělci předešli velké vlně umírání kuřat, vytápějí haly. Začnou den před jejich navezením a několik dalších dní udržují teplotu na 31°C. V průběhu jejich měsíčního života ji snižují na 21°C.

 

 

V hale manipulují zemědělci jak s intenzitou světla, tak i s umělým řízením dne a noci. Intenzitu osvětlení upravují tak, aby vyvolali v kuřatech chuť k jídlu a stimulovali jejich růst. Nižší intenzitou světla snižují agresivní projevy, vzájemný kanibalismus, ale především tak zamezují kuřatům v aktivitě, aby energii, kterou získali z potravy využili pouze k intenzivnímu přibírání na váze. Když je však snížená intenzita osvětlení dlouhodobá, způsobuje kuřatům degeneraci očí, což může končit jejich úplnou slepotou. Umělým střídáním dne a noci lidé podněcují vývoj kosterního a kardiovaskulárního systému v dřívější fázi života kuřat. V prvních třech dnech mláďatům svítí zemědělci v hale 24 hodin vkuse. Dělají to z toho důvodu, že opuštěná kuřata neví, kde najít jídlo. S nepřetržitým svícením je větší pravděpodobnost, že se v prostoru rychleji zorientují a naučí se jíst sami.

V některých případech jim v ranné fázi jejich životů pracovníci svítí v hale zeleným světlem, které má za úkol ještě více stimulovat růst.

 

 

STRES

Lidé tak významným způsobem zasáhli do genetiky kuřat, že stvořili zcela nepřirozeného jedince, který je vlastně téměř neschopný dožít se své vlastní dospělosti. Se šlechtěním na maximální „užitkovost“ tak přicházejí vedlejší jevy, kterými jsou, mimo jiné, i extrémní citlivost na stres. Vzhledem k tomu, kde jsou zvířata nucena žít, stačí drobnost a jejich psychický stav je narušen. Kuřata začnou například podléhat silnému stresu a panice, když pracovníci do haly přidají nebo odstraní nějaký předmět. Stres pramení taktéž z nedostatku prostoru a nemožnosti přirozeného pohybu venku, kde by si kuřata vybila energii. To vede k výbuchům agresivity. Vystresovaná zvířata si způsobují zranění na kůži, zejména krvavé šrámy na zádech, dochází i ke vzájemnému vytrhávání peří. Časté souboje vyvolává mimo jiné i nemožnost vytvořit si v hejnu s tisíci ptáky stabilní hierarchii, zvířata tak narážejí stále na někoho, koho neznají a neustále soupeří o své sociální postavení.

 

ChickenFarm_Scandinavia_JMcArthur_201706

NEMOCI A ZRANĚNÍ

Zranění či onemocnění je u kuřat držených v hale velmi běžným jevem. Mívají velké problémy s pohybovým aparátem. Jejich končetiny se lámou a deformují pod tíhou těla, a to především pod tíhou prsní svaloviny. Na tuto oblast se šlechtitelé nejvíce zaměřili, jelikož je po ní na trhu největší poptávka. Kuřata tak mají neúměrně velká prsa ve vztahu ke zbytku těla. Prsní svaly představují dokonce 24 % jejich celkové hmotnosti. Většina kuřat na konci výkrmu proto trpí poruchami chůze a chronickými bolestmi. Deformace končetin se projevuje vbočením nebo vybočením nohou do stran. V některých případech už nejsou kuřata ani schopna dostat se ke krmivu či vodě. Snaží se k pítkům a krmným žlabům dostat odstrkováním křídly, ale brzy jim dojde fyzická síla a umírají hladem a žízní.

Přítomnost škodlivých plynů, které se tvoří z rozkládajícího se trusu, ničí dýchací ústrojí mláďat. Výkaly se prosakují do neměněné podestýlky a uvolňují do ovzduší haly dráždivý zapáchající čpavek, který postihuje oči a sliznici. Velké množství prachu a mikroorganismy, které se na něm po hale roznášejí, zhoršují dýchání, způsobují záněty průdušek a poškozují zvířatům plíce. Obrovský počet zvířat v hale také zvyšuje přítomnost CO2, který je ve větším množství i smrtelný.

Ojedinělé nejsou ani záněty kůže, vyskytující se především na chodidlech nebo v prsní oblasti. Záněty později přerůstají ve velmi hluboké vředy a své oběti trápí intenzivní bolestí. Může za ně vlhká podestýlka, v níž se rozkládá kyselina močová a vytváří tak agresivní dráždivý roztok.

 

SMRT

Ptáčata v halách umírají každý den, nejvíce jsou pro ně kritické první čtyři dny života, které mnoho z nich nepřežije. Během měsíce přijde o život vinou nemoci, zranění, zlomenin, srdečních selhání nebo dýchacích obtíží přibližně 5 % kuřat. Když si jako příklad vezmeme halu, ve které je uvězněných 50 tisíc kuřat, je to 2 500 mrtvých během jednoho měsíce v jedné hale. Za předpokladu, že ji během roku zemědělci sedmkrát přeplní dalšími kuřaty (ve zbytku doby halu čistí a připravují na další oběti masného průmyslu) je to 17 500 zvířat ročně v jedné hale umírajících vinou bolestivých onemocnění.

 

Téměř polovinu úmrtí kuřat způsobuje tzv. „syndrom náhlé smrti“. Srdce a plíce přestávají držet krok s extrémně rychlým růstem svalstva. Všechna tělesná energie je vynaložena na zvětšování těla a nezbývá dostatek kyslíku na ostatní tělesné funkce. Srdce musí pracovat mnohem intenzivněji a po nějaké době to zcela přestane zvládat. Kolaps srdce se projevuje záchvatem, kdy kuře ztratí rovnováhu, prudce mává křídly a dostane silné svalové křeče, které s ním zmítají ze strany na stranu. Konečnou fází je upadnutí na záda či bok a následná smrt. Syndrom náhlé smrti postihuje častěji kohoutky než slepičky.

 

Zemědělci každý den ráno haly prochází, aby vysbírali mrtvá těla, která leží na zemi. Při jejich pohybu uvnitř se nechovají nijak opatrně, kuřata, která se nestačila před jejich kroky rozutéct, nakopávají nebo je přišlápnou.

Když při své obchůzce narazí na ptáče, které je příliš malé nebo nemocné, ohavným způsobem se ho zbaví. Mládě chytí za nohy a praští jeho hlavou o zeď či zem. Pro zemědělce je nemyslitelné, že by se snažili tak malé zvíře léčit, nebo ho místo úderu uspat. Potřebují zisk a ten přinesou jen silná a zdravá kuřata, za která jim jatka dobře zaplatí. Nejrychlejší a nejlevnější způsob je tedy malé vyděšené mládě ubít k smrti. Některá kuřata svým zraněním hlavy podlehnou hned, některá ale ne. Není výjimkou, že potlučené zvíře, které sadističtí pracovníci živočišného průmyslu vyhodili do popelnice, stále žije. Umírá pomalu a bolestivě na hromadě vyhozených rozkládajících se těl svých sourozenců.

 

 

FERNANDES, Orlando. Vital role of chick transport in overall flock performance. Cobb-Vantrees [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.cobb-vantress.com/cobb-academy/overview/blog/detail/cobb-academy/2012/12/14/vital-role-of-chick-transport-in-overall-flock-performance

Náš chov: Krmení nejmenších kuřat [online]. 2019, (10) [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://ctecka.profipress.cz/10010/20190010/64

SKALKA, Lubor. Příručka správných postupů v péči o kuřata chovaná na maso: Praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso [online]. Praha: Českomoravská drůbežářská unie, o.s, 2012 [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://www.cmdu.cz/userfiles/dokumenty/prirucka_spravnych_postupu_v_peci_o_kurata_chovana_na_maso_2012_2_.pdf Začátek formuláře

TŮMOVÁ, Eva. Základy chovu hrabavé drůbeže. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2004. ISBN 80-7271-150-4.

PECKOVÁ, Markéta. Škodlivé dopady průmyslové živočišné výroby: Argumenty pro humánní a udržitelné zemědělství. Společnost pro zvířata [online]. 2004 [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://www.cmdu.cz/userfiles/dokumenty/prirucka_spravnych_postupu_v_peci_o_kurata_chovana_na_maso_2012_2_.pdf

ZELENKA, Jiří. Výživa a krmení drůbeže. Olomouc: Agriprint, 2014. ISBN 978-80-87091-53-1.

LICHOVNÍKOVÁ, Martina. Příručka správných postupů v péči o kuřata chovaná na maso: Welfare ve výkrmu brojlerových kuřat. Praha [online]. Praha: Českomoravská drůbežářská unie, o.s, 2012 [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://www.cmdu.cz/userfiles/dokumenty/prirucka_spravnych_postupu_v_peci_o_kurata_chovana_na_maso_2012_2_.pdf

KOLESÁR, Michal. Brojleři: nešťastné děti [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://michalkolesar.net/?p=944

Zdravotní problematika výkrmu brojlerů [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: https://fvl.vfu.cz/files/zdravotnx_problematika_vxkrmu_brojlerx.pdf

Výpověď zaměstnance výkrmu kuřat. Česká republika, 2020.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní