Pozn%C3%83%C2%A1kmka_2020-09-07_113013_e

LÍHNĚ

Krůťata se líhnou bez přítomnosti svých matek po dobu zhruba 28 dní. Čerstvě narozená ptáčata čekají přesuny a surová manipulace. Pohybují se na jezdícím páse, lidské ruce je přebírají a vyhazují mláďata, která se narodila hendikepovaná či jen s drobnou vizuální vadou. Krůťata, která byla v líhních vybrána jako perspektivní pro zneužívání, dopravci naloží do transportů a v plastových přepravkách je převezou do hal.

Stejně jako slepicím, také krůtám v líhních upalují pracovníci horní část zobáku. Jedná se o velice bolestivý zákrok, jelikož je zobák vybaven sítí nervových zakončení. K upalování dochází mezi špičkou zobáku a nozdrami, což znamená, že ptáčata přijdou o jednu jeho třetinu. Pro zvířata představuje tato procedura obrovský stres a způsobuje jim silnou bolest, které v mnoha případech i podlehnou.[1] Krůty, které jsou předurčené strávit život v rozmnožovacích chovech, musí tento způsob mrzačení podstoupit dokonce dvakrát a pokaždé bez přípravků na tlumení bolesti. Kauterizace je vysvětlována jako preventivní opatření proti výskytu kanibalismu, ke kterému by však nedocházelo, kdyby lidé zvířata neobtěžovali uzavíráním do hal a přivlastňováním si jejich životů a těl.

 

 

 

BROUČEK, Jan, Jana BENKOVÁ a Miloslav ŠOCH. Technologie a technika chovu drůbeže při splnění podmínek welfare: certifikovaná metodika. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zemědělská fakulta, 2011. Certifikovaná metodika. ISBN 978-80-7394-337-0.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní