TurkeyFarm_Sweden_JMcArthur_20120608-746

KRŮTY

Krůty a krocani jsou druzí největší ptáci, jimž lidé vzali svobodu. Ve volné přírodě jsou zvyklí chodit za potravou až 8 km denně, pohybují se letem a v případě nebezpečí se schovávají ve vysokých korunách stromů. Jejich vyšlechtěné podoby se v průmyslových halách mohou pohnout sotva o pár kroků a schopnosti vzlétnout je zbavila jejich těžká těla. Jejich „užitkové“ vlastnosti mají negativní dopad na jejich zdraví a činí z krůt nejnáchylnější zvířata na nemoci, zlomeniny a vady chůze, jež jsou způsobeny vlivem rychlého růstu.

Za účelem intenzivního zemědělství lidé pomocí genetické manipulace vytvořili tři nepřirozené typy krůt, které rozdělili podle váhy na brojlerové krůty malé, střední a těžké. U nás jsou v chovech drženy pouze ty těžké, které představují nejrizikovější druh z hlediska jakéhokoliv onemocnění. Nejčastěji se jedná o krůty s bílým peřím, jelikož po oškubání nemají pigmentové skvrny na kůži, což je vyžadováno konzumenty.

V současné době se v České republice rozmnožovací chovy, odchovy ani líhně s krůťaty ve velkokapacitních prostorech nevyskytují. Poslední rozmnožovací chovy a odchovné haly ukončily svou činnost v roce 2014 a líhně ještě dříve, v roce 2008. Na našem území tedy najdeme „pouze“ výkrmové haly krůt a krocanů. To znamená, že do českých budov musí ročně absolvovat dlouhou cestu přes milion jednodenních ptáčat ze vzdálených států.

Chov krůty - Chov zvířat a veterinářství [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: https://studijni-svet.cz/chov-kruty-chov-zvirat-a-veterinarstvi/

Turkey. Poultry Hub [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://www.poultryhub.org/species/commercial-poultry/turkey/

ZIMOVÁ, Simona. Stavy a užitkovost drůbeže v ČR v roce 2018: Mezinárodní testování drůbeže [online]. 2018 [cit. 2020-01-04]. Dostupné z: http://www.mtd-ustrasice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Stavy-a-u%C5%BEitkovost-dr%C5%AFbe%C5%BEe-2018.pdf

ROZMNOŽOVACÍ CHOV

Vzhledem k váze, kterou musí krocan dosahovat, zavedli zemědělci výhradně umělou inseminaci namísto přirozeného páření. Zvířata mají velké problémy se slabostí nohou, kvůli čemuž docházelo u krůt k četnějším zlomeninám vlivem tíhy krocanů. Samce a samice tedy pracovníci umisťují do hal zvlášť.

Poznákmka_2020-09-07_113013.png

LÍHNĚ

Krůťata se líhnou bez přítomnosti svých matek po dobu zhruba 28 dní. Čerstvě narozená ptáčata čekají přesuny a surová manipulace. Pohybují se na jezdícím páse, lidské ruce je přebírají a vyhazují mláďata, která se narodila hendikepovaná či jen s drobnou vizuální vadou. Krůťata, která byla v líhních vybrána jako perspektivní pro zneužívání, dopravci naloží do transportů a v plastových přepravkách je převezou do hal.

VÝKRM

Životní prostor krůt a krocanů tvoří dlouhé haly s řadou napáječek a krmítek, přičemž podlaha je pokryta neměněnou podestýlkou. Ptáci jsou většinou drženi zvlášť podle pohlaví, výjimečně je ale zemědělci umisťují do mučivého prostředí i smíšeně. V takovém případě krůty z hal odchytávají a odváží na jatka dříve, zatímco krocany nechávají, aby po dobu dalších dvou týdnů přibírali na váze.

TurkeyFarm_Canada_JMcArthur_20200902_2-8

NEMOCI

V důsledku šlechtění a cílené hybridizace roste svalovina krůt rychleji než kostra. To zapříčiňuje velký problém s pohybem. Jsou–li navíc krůťata první dny života málo aktivní, nesprávně se jim vyvine stehenní svalstvo, což činí jejich stav ještě komplikovanějším.Více než 13 % ptáků z jedné haly se projevuje narušenou chůzí, kvůli poškozeným kyčlím, vykloubeným končetinám či zlomeninám.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní