P6270152.jpg

ZNEUŽÍVÁNÍ NA MLÉKO

Mlékárenský průmysl je založen na opakovaném umělém oplodňování, na odebírání telat několik minut či hodin po porodu, na neuspokojování mateřských pudů a také na neustálém a bolestivém dojení, jež vede k rychlému vysílení a následnému zkolabování celého organismu krávy. To vše se děje pouze za účelem zisku bez ohledu na etickou stránku, a to i přesto, že lidé vůbec mléko jiného živočišného druhu ke svému životu nepotřebují.

Ve slovníku zemědělského podniku je dospělá kráva produkující velké množství mléka (což je zapříčiněno jejím dlouholetým šlechtěním), nazývána dojnicí. V normálním pojetí je to však matka, která by se jako ostatní matky ze třídy savců starala o své mládě a krmila ho mateřským mlékem po dobu asi jednoho roku.

Krávy by v přírodě žily ve stádech s přirozeným zastoupením býků a telat. Ve velkokapacitních kravínech, kde žijí jedna vedle druhé, nemají dostatek místa k pohybu, natož aby se mohly proběhnout. Celý svůj život obvykle stráví stáním nebo ležením na pokálené podlaze, proto je domněnka o krávách na pastvině mylně zažitou představou.  

Důvod pro celoživotní pobyt v zapáchající budově je čistě ekonomický, samice s možností většího pohybu by spalovala více kalorií, což by se odrazilo na menší produkci mléka, a tudíž i menším zisku mléčné farmy. Kvůli vysilující produkci mléka jim zemědělci upravují stravu na energeticky bohatou. Namísto pícniny tak dostávají krmivo složené především z kukuřice, která pro jejich trávicí systém není vůbec vhodná.

UMĚLÉ OPLODNĚNÍ

Kráva je schopná produkce mléka až poté, kdy dojde k tzv. otelení, což znamená, že už porodila tele. Bez narození telete by nikdy mléko neprodukovala, stejně tak jako žádná jiná matka včetně matky lidské.   

K početí obvykle nedochází pohlavním stykem s býkem. Oplodnění provádí zemědělci uměle v době říje (ta se projevuje reflexem nehybnosti a skákáním na ostatní krávy), a to tzv. inseminací. Semeno pochází od plemenného býka, který je celý život uvězněn v inseminační stanici, bez možnosti vyjít ven na čerstvý vzduch. Získání spermatu předchází omývání předkožky samce a jeho vzrušení pomocí atrapy nebo jiného býka (pohlavní reflexy nejsou vázány jen na opačné pohlaví). Pracovník provádí vydražďování a čeká, až budou z pyje odkapávat výměšky z pohlavních žláz. Při skoku býka na atrapu uchopí zaměstnanec předkožku, odkloní ji a vsune do uměle vodou vyhřáté vagíny. Tento proces se opakuje ještě jednou.

Samotnou inseminaci krávy provádí zemědělec strčením celé paže do jejího řitního otvoru, z nějž odstraňuje „nadbytečnou“ tráveninu, aby si uvolnil prostor k vyšetření pohlavních orgánů a masáži dělohy. Do pochvy zavede pipetu se semenem, nasune ji na děložní krček a uvolní. Krávě jsou zvrácené praktiky nepříjemné a samice zažívající je poprvé, bývají zemědělci často kvůli vzdoru přivázány. Celý tento proces se z hlediska bolesti, nepoužití anestezie a žádné chuti se rozmnožovat, může označit jako znásilnění (z anglického slova „rape rack“ je to jednoznačné).

Pokud kráva opakovaně neotěhotní, stává se i přes svůj mladý věk pro zemědělce nepotřebnou. Je vyřazena z chovu (až 22 % všech vyřazených krav je právě kvůli poruchám plodnosti) a prodána na jatka. Toto je úskalí mléčného průmyslu, které i vegetariánům uniká.

Kráva je těhotná podobně dlouho jako matka lidská, a sice 280–285 dní. I své těhotenství prožívá podobně citlivě. Není výjimkou, že jsou porody komplikované, tele je na svět mnohdy vytaženo za provazy obvázané kolem končetin či hlavy. Od tohoto okamžiku se kráva stává pouhým strojem na mléko a rukou člověka přichází o své mládě, které už nikdy neuvidí. Mateřské pouto u velkých savců je velice pevné, kráva a především samotné tele teskní a hlasitě bučí i několik týdnů.

P7180502.jpg

PRODUKCE MLÉKA

Přibližně po prvních pěti dnech, kdy se krávě přestane tvořit mlezivo (není určeno k prodeji), ji pracovníci kravína začínají 2–3x denně dojit. Na dojírně ji pod tlakem přístroj zafixovaný na strucích odsává mléko do mléčného tanku. Výdej živin zapříčiněný množstvím odebíraného mléka, doplňuje ze svých tělesných rezerv, čímž dochází k výraznému zhoršení jejího zdraví.

Za jedno laktační období (dlouhé asi 300 dní) je kráva nucena odevzdat až 8500 litrů mléka. Produkce mléka přirozeně klesá do chvíle, než je laktace záměrně ukončena pracovníky kravína tzv. zasušením/zaprahnutím, které je provedeno změnou krmné dávky a omezením přístupu k vodě.  Následkem toho dojde k poklesu produkce mléka na 5–10 l/denně. Zemědělci poté jednorázově vpraví antibiotika s postupným vstřebáváním do jednotlivých částí mléčné žlázy přes strukové kanálky a krávu přestávají na dva měsíce dojit.

Do dvou měsíců po porodu je kráva opět inseminována, zatímco je stále dojena. Tato nepřirozená kombinace dvou fyzicky náročných procesů je pro její organismus velice vyčerpávající. Život krávy zneužívané k mléčné produkci je pro zemědělce ekonomicky výhodný po dobu 3–4 porodů, poté jí obvykle klesá tvorba mléka. Z tohoto důvodu je nekompromisně odvezeno na zabití asi 13 % krav. Zemědělci často vyřazují krávy i z důvodu zánětlivého onemocnění vemene, tzv. mastitidy. Příčinou zánětu je kontakt otevřeného struku s výkaly, ve kterých zvířata často leží. Jistou formou zánětu trpí každá kráva, proto se tyto zánětlivé buňky běžně objevují i v mléku. V České republice (a celé EU) je povolený limit těchto buněk (v odborné terminologii somatické buňky) 400 tisíc/1 ml. To je jeden z důvodů, proč kravské mléko nedělá trávicímu systému člověka dobře. 

Není-li kráva pro pokles produkce, nemožnost zabřeznout a další důvody vyřazena či sama nezemře (např. při porodu), je vykořisťována tak dlouho, dokud je schopna dojít na dojírnu. Vysoké odvápnění kostí z důvodu enormní produkce mléka a dojení vede k poruchám pohybového ústrojí (až 33 % všech zdravotních poruch), jako jsou například zlomeniny pánevní kosti. Těmto krávám říkají zemědělci „ležáci“ a jsou jakkoliv odtáhnuty (většinou traktorem) za budovu kravína a v bolestech umírají klidně až několik dní nebo jsou i přes zákaz převozu nemocných zvířat odvezeny na jatka. 

Přirozená délka života krávy může být 20–25 let. Avšak kráva degradována na stroj na mléko, opakovaně znásilňována, frustrována ztrátou svých narozených telat a 2x denně dojena, se obvykle dožívá 5–6 let, pokud není zabita dříve pro nízkou produkci či neschopnost otěhotnět.

 

Velmi časné odloučení telat od krav je pro zvířata tak silný zásah do přirozeného života, že se u nich projevuje nenaplněná potřeba saní až do věku, kdy jsou dotyčné samy matkami. Některé samice si tak vzájemně vysávají mléko z vemen i v dospělém věku. Zemědělci, kteří jsou viníky celé situace, podrobují zvířata z obavy o ekonomické ztráty dalšímu nepříjemnému opatření. Jsou jím mulcové zábrany. Jedná se o plastové či kovové kruhy s několika špičatými hroty připevněnými na nosní chrupavku. Fungují tak, že když se frustrovaná kráva přiblíží k vemeni jiné krávy, zábrana z jejího nosu odsávanou krávu bodne. Dotyčná pocítí bolest, lekne se a zareaguje kopnutím, jímž druhou krávu odežene.

 

Stupka R. a kol., Chov zvířat, Chov dojeného stoku, ČZU Praha, 2. vydání, 2013, ISBN 978-80-87415-66-5

ZOOTECHNIKA: Chov skotu [online]. 2012 [cit. 2019-11-10]. Dostupné z https://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu/dojnice/

Chov dojeného skotu. 1. Praha: Profi Press, 2006, ISBN 808672669

Kučera J., Chládek, G.: Příčiny vyřazování dojnic, Náš chov, 2002, 2, s. 23-24, ISSN 0027-8068.

https://www.naschov.cz/produkce-mleka-v-roce-2016-v-cr/?fbclid=IwAR2FaXnabOffo6YmK40z9Mm_SGWrKjdEx0TSrpZg16i6sCJwzlXIHw-lqB8

AGROPRESS: Nemoci hospodářských zvířat, Skot: Somatické buňky v mléce [online]. 2018 [cit. 2019-11-10]. Dostupné z: AGROPRESS: Nemoci hospodářských zvířat, Skot: Somatické buňky v mléce [online]. 2018 [cit. 2019-11-10]. Dostupné z: http://www.agropress.cz/somaticke-bunky-v-mlece/

Chov skotu | ČSÚ. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní