GoatFarm_Taiwan_JMcArthur_20190124-7573.

KŮZLATA

Největší pozornost věnují zemědělci odchovu kůzlat. Nikoliv však ze soucitu, ale z toho důvodu, že pokud by mláďata zahynula, znamenalo by to pro ně finanční ztráty. A to nejen ztrátu jednotlivce, ale i potenciální zisk z prodeje jeho mateřského mléka.

Během prvního týdne života zemědělci kůzlatům propíchávají uši známkou. Mláďata tak musí brzy po narození, snášet bolest spojenou s procvaknutím ucha tlustým hrotem, na jehož konci je plastová destička s evidenčním číslem. Kozičky mají zohyzděné uši bílou známkou, kozlíci modrou.[17] Při tomto procesu si je zemědělci důkladně prohlížení a některé z nich vyřazují. Důvodem je vzhled, křivé nohy, pastruky (struky „nevhodného“ tvaru či velikosti) nebo skutečnost, že se narodili jako hermafrodité. Jakákoliv jinakost se trestá nekompromisním odesláním na jatka. Další, kdo je v chovu nežádoucí, jsou kozlíci. Zemědělci potřebují především budoucí matky, a tak jsou kůzlata samčího pohlaví prodána do jiných chovů nebo zabita.[1]

Kozy, kterým zemědělci usmrtili mláďata, jsou umístěny do společného kotce. Dvakrát denně odcházejí odevzdávat mléko těm, kteří vzali život jejich kůzlatům z podobně malicherného důvodu jako je předkus.

Matky, jež o svá mláďata nepřišly, s nimi ale ne vždy mohou zůstat. V České republice se totiž mnohem častěji než odchov u matky, realizuje umělý dochov. Zemědělci nechají po porodu kůzle napít mléka a poté ho odnesou či odvlečou pryč do jiné části budovy, aby na sebe s matkou neviděli ani se neslyšeli. Jejich odloučení je velmi bolestivé a frustrující pro obě strany.

Kůzlata jsou následně krmena mléčnou směsí, jež je navíc určena pro savce jiného živočišného druhu (nejčastěji telata). Velké farmy k výživě kůzlat využívají napájecí automaty na sušené mléko. V jedné části chovu jsou tedy matky s vemeny plnými mateřského mléka, které odcházejí odevzdávat lidem a na straně druhé kůzlata sající umělou výživu z automatů. Není výjimkou, že jejich těla nepřirozenou stravu odmítnou přijmout. Případně trpí poruchami trávení a průjmovými onemocněními.

Koza má mléko, jež lidé určili jako potravinářsky využitelné až od 5. dne po porodu. Nabízí se tedy otázka, proč od ní zemědělci odtrhávají mláďata první či druhý den a nenechají je přirozeně pít od matky. Odpovědí je právě mléčná krmná směs, na níž jsou kůzlata schopna navyknout jen do dvou až tří dnů, později ho nepřijímají. Velkou roli hraje i vznikající pouto mezi matkou a potomkem, které je den ode den silnější. Mlezivo nadojené v prvních dnech po porodu zemědělci buď lijí do kanálů jako neužitečný odpad, nebo ho prodávají farmaceutickým firmám na výrobu kozího kolostra pro lidské využití. Lidé tedy mimo jiné přijímají mlezivo jiného savce v tabletách.

 

 

 

 

Hermafroditismus je u koz poměrně častým jevem. Za vývoj oboupohlavních jedinců může zásah do genetiky. Šlechtitelé se snažili zbavit zvířata rohů, aby ochránili zemědělce před zraněním, ale kozám tím způsobili pohlavní defekt. 

 

 

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní