SlaughterhouseMennoniteAbbattoir_ON_Cana

ZABÍJENÍ ZVÍŘAT

Jatka jsou místem, kde lidé berou nevinným bytostem to nejcennější, co mají – život. Tyto stavby stojí obvykle na okrajích měst a slouží k promyšlenému a zbytečnému zabíjení. Na velké vzdálenosti je lze poznat podle specifického zápachu krve a výkřiků umírajících tvorů. Z jejich mrtvých těl zde vzniká produkt, který dostal název „maso“. Za tímto pojmem se skrývá kosterní svalovina z končetin, zad, trupu, hrudi, hlavy, křídel, ocasu, řitní oblasti a ostatních částí těl živočichů, které lidé uznali jako „poživatelné“. Těmi jsou například vnitřní orgány (játra, ledviny, srdce, mozek, jazyk, žaludek, ...), pohlavní orgány (býčí varlata), krev, tuk a další části. Nejen označení "maso", ale i výrazy jako vepřové, hovězí, kuřecí, jehněčí, telecí a další, záměrně zastírají existenci cítící a trpící bytosti na druhém konci.

V současné době je na území České republiky přes 200 podniků, kde přichází zvířata o život. Za rok 2019 se na jatkách v naší zemi zabilo téměř 127 milionů zvířat. To je pro představu necelých 12 populací České republiky, jejíž obyvatel průměrně zkonzumuje 82 kg zvířat.

V tabulce níže jsou uvedeny počty jednotlivých zvířat zabitých pouze na jatkách. Jedinci zbavení života malochovateli se ve většině případů neevidují. Údaje o slepicích a kuřatech jsou uváděny dohromady, jelikož Český statistický úřad jejich počty nerozděluje, ačkoliv se jedná o zcela jiný druh ptáka. Množství zabitých ryb je zase uváděno pouze v tunách, nikoliv v jednotlivých počtech.

POČET ZABITÝCH ZVÍŘAT NA JATKÁCH V ČR 2019

119 335 300 drůbeže (kuřata, slepice)

138 400 krocani a krůty

4 047 794 vodních ptáků

2 341 308 prasat

540 256 králíků

256 288 skotu

17 138 ovcí a jehňat

3 990 farmové zvěře

1 454 pštrosů

1 352 koz

88 koní

Ryb se zabilo necelých 22 000 tun, převážně kaprů.

Po celém světě se každoročně zabije kvůli konzumaci zhruba 72 miliard zvířat. V tomto obrovském množství nejsou započítány ryby, kterých je v komerčních farmách zabito přibližně 120 miliard a v divočině je pak uloveno dalších 2,7 bilionů ryb. Číslo nezahrnuje ani miliony zvířat zabitých při pokusech v laboratořích, miliony zabitých psů a koček v útulcích, tisíce zvířat usmrcených v cirkusech, při rodeích, „zábavních“ show, v zoologických zahradách nebo při kohoutích, psích a býčích zápasech. Nejsou v něm zahrnuti ani koně, kteří byli utraceni pro neschopnost zúčastnit se dostihů či jedinci zabití pytláky. Kdyby byly sečteny všechny oběti, za jejichž smrt může lidská společnost, výsledkem by bylo nesmírně vysoké číslo.

BUDOVY JATEK

Budovy jatek jsou rozděleny na tzv. čistou a nečistou část. Branou nečisté části vjíždí transportní vozy s vyděšenými zvířaty. Zde se nachází předporážkové ustájení a odehrává se tu i samotný akt zabíjení. V čisté části jsou už pouze visící těla bez života, určena k vykuchání a porcování. Ze zabitých tvorů zde vzniká úhledně vypadající balíček, jenž doputuje ke koncovému zákazníkovi ve stavu, který nikterak nepřipomíná nedávno ještě živého tvora.


 

"HUMÁNNÍ" ZABÍJENÍ

Jatka se často prezentují něčím, co nazývají jako "humánní porážka". Slovo humánní však znamená bezbolestné, lidské a nenásilné, a jen těžko ho lze spojit se zabitím někoho, kdo zemřít nechtěl. Jedná se pouze o marketingový termín, který má vyvolat představu, že konzumované zvíře mělo „hezkou smrt“. Pro producenty je stále těžší popírat pochmurnou realitu živočišného průmyslu, a právě toto slovní zastírání skutečnosti je jedním ze způsobů jejich obrany. Slovní spojení „humánní porážka“ totiž už z podstaty nedává smysl. Věřit v existenci příjemné smrti je jako přiznat, že existuje i něco jako „humánní znásilnění“, „humánní zneužívání dětí“ či „humánní otroctví“.


 

BIO ZABÍJENÍ

Smrt na certifikovaných bio jatkách není pro zvířata žádnou výhodou, jak si mnozí myslí. Proces zabíjení je stejný jako na konvenčních jatkách. Drobné rozdíly jsou pouze v používání plastových pohaněčů namísto elektrických a v zabránění zvířatům ve výhledu na smrt ostatních nízkou zídkou. Další odlišnosti se pak už týkají jen hygienických opatřeních, která se zvířat jako takových nijak nedotýkají.

 

Zvířata držená v bio či ekologických chovech mohou být zabíjena (a ve většině případů jsou) na běžných konvenčních jatkách, stejně jako zvířata z velkochovů. Jediným rozdílem je, že by měla jít na smrt mezi prvními a měla by být oddělena od ostatních.


 

OMRAČOVÁNÍ ZVÍŘAT

Zabití zvířat na jatkách začíná omráčením, během něhož má dojít ke ztrátě vědomí. Mnoho lidí má za to, že omráčením zvíře umírá. To ovšem není pravda. Pro pracovníky jatek je žádoucí, aby srdce dotyčného stále vykazovalo běžnou činnost a pumpovalo krev ven z těla skrze vpich či řez do krční tepny. Pokud zvíře při omračování zemře, zaeviduje se jako uhynulé a je vhozeno do kafilerního boxu.

Faktem je, že zvířata jsou v této fázi podrobena obrovské bolesti, nicméně  ke ztrátě vědomí u nich prozatím nedochází. Pracovníci mají buď nastavené omračovací nástroje na hodnotu, která zapříčiní silné utrpení, ale celkově zvíře neomráčí, nebo sama panická zvířata natolik bojují o záchranu života, že se této fázi vyhnou a jejich hrdla jsou následně podřezána za plného vědomí.


 

DOMÁCÍ ZABÍJENÍ ZVÍŘAT

Domácí zabíjení se mimo prostředí jatek odehrává na zahradách či ve stodolách malochovatelů. V dnešní době je tento způsob méně častý, než tomu bylo v minulosti, nicméně i na venkově je stále celá řada lidí, jímž nečiní problém sprovodit zvířata ze světa.

I člověk zcela bez zkušeností může na svém dvorku zvířata podle libosti zabíjet, a to navíc bez jakýchkoliv svědků. S bytostmi si dotyčný může tedy dělat v podstatě co chce, včetně působení nadměrného utrpení, které s sebou nese často aplikovaná metoda pokus-omyl.

Jedno z mála omezení představuje zbavování života skotu staršího, který je starší než 12 měsíců a zároveň mladší než 72 měsíců. Tyto jedince může ročně malochovatel zabít maximálně tři a je povinen vše nahlásit veterinární správě. Skot starší šesti let, stejně tak i koně, osly či jelenovitou zvěř z farmového chovu, v domácích podmínkách zabíjet nesmí.

 

Při domácí porážce je dovoleno provést vykrvení zvířete utnutím hlavy bez předchozího omráčení či udeřit zvíře do hlavy kladivem nebo palicí.


 

SlaughterhouseMennoniteAbbattoir_ON_Cana

ZABÍJENÍ PRASAT

Vyhánění prasat z transportu do místnosti předporážkového ustájení bývá doprovázeno srdceryvným křikem vystrašených zvířat. Zaměstnanci k pohánění používají elektrické pohaněče, nadávky, a někdy i kopance. Jelikož jsou prasata velice citlivá a náchylná na stres, často nich při jakékoliv lidské manipulaci či při zaslechnutí výkřiků ostatních, dochází rovnou k srdečnímu kolapsu.

Prasata jsou na jatkách omračována buď elektrickými kleštěmi nebo v plynové komoře. Následně je pracovníci pověsí za nohu na hák a podříznou jim hrdlo. Tělo je po vykrvácení vhozeno do spařovací vany, v níž jej zbavují štětin. Hrůzostrašným faktem je, že určité procento zvířat absolvuje celý proces za plného vědomí a umírá až utopením v horké vodě.

 

 

 

 

 

OMRÁČENÍ ELEKTRICKÝM PROUDEM

DOMÁCÍ ZABIJAČKA

K omráčení prasat elektrickým proudem používají zaměstnanci jatek omračovací kleště. Před samotným aktem naženou zvíře do klece a navlhčí mu kůži vodou, aby byla vodivost proudu silnější. Kleště poté přikládají zvířeti na hlavu, což způsobí průchod elektrického proudu do mozku. To u zvířete vyvolá stav podobný epileptickému záchvatu. Kvůli škubavým pohybům si zvířata mohou způsobit zlomeniny.

 

 

 

 

OMRÁČENÍ V PLYNOVÉ KOMOŘE

Při omračování v plynové komoře je skupina prasat nahnána do prostoru, který s nimi následně sjede pod úroveň podlahy (k tomu dochází proto, že je CO2 těžší než vzduch). Do komory se následně začne valit oxid uhličitý. Zvířata se často dusí i desítky dlouhých vteřin.

 

Tento typ omráčení je prezentován jako nejšetrnější. Zvíře v komoře údajně usne tak, jako by bylo v narkóze a nic necítí. To, co se uvnitř ale reálně odehrává, připomíná skutečný horor. Jedinci se začnou dusit, jelikož jim vysoká koncentrace oxidu uhličitého doslova trhá plíce. Prasata bojují o posední nádech, mlátí sebou a strašlivě křičí.

Pracovníci jatek jsou pod tlakem, aby v co nejkratším čase zabili co nejvíce zvířat. Proto se mnohdy stává, že zvířata nechávají v komoře dusit kratší dobu. Z podzemí pak vyjíždějí prasata v obrovském šoku a plně při vědomí.

V České republice mají plynové komory například jatka Maso Planá, Český Brod a Maso Brejcha.

 

 

 

 

Vesnické „zabijačky“ jsou bohužel stále jednou z praktikovaných společenských, zároveň i velmi morbidních událostí. Veřejná poprava zvířete je často doprovázena smíchem a bujarým veselím všech zúčastněných, často za přítomnosti dětí.

Prase je se svázanýma nohama dotaženo na dobře viditelné místo, aby mohlo široké publikum sledovat jeho smrt. Malochovatel mu přiloží omračovací pistoli na čelo a vystřelí hrot do mozku. Někdy se stane, že se mu to nepodaří na první pokus, a tak vyděšené prase trpící obrovskou bolestí běhá po dvorku a skupina nabuzených lidí se ho snaží chytit. Jamile zvíře dohoní, protnou mu krční tepnu a nechají ho vykrvácet.

 

 

 

 

 
ChickenSlaughterhouse_Taiwan_JMcArthur_2

ZABÍJENÍ PTÁKŮ (slepic, kuřat, kachen, hus, krůt)

V budově jatek jsou ptáci surově vytaženi z přepravních beden a navěšeni za nohy hlavou dolů na pohyblivou porážecí linku. Panická zvířata se zmítají v marné snaze uniknout ze stresující situace. Jejich končetiny jsou navíc často zraněné vinou prostředí, v němž museli žít, či ze surového zacházení při odchytu. Vis za nohy je pro ně tedy nejen extrémně nepříjemný, ale i velmi bolestivý. Brojlerová kuřata, kachny, husy i krůty navíc táhne k zemi jejich nepřirozeně těžké tělo. Dopravník se zvířaty nekompromisně putuje k nádobě s elektrizovanou vodou, která má způsobit ztrátu vědomí. Mnohdy se však stává, že se do vody dostanou křídla dříve než hlava, což má za následek bolestivý elektrický šok. Jiní zmítající se ptáci v tu chvíli však mohou zrovna zvednout hlavu, tudíž vodu zcela minou. Tyto jedince poté čeká mnohem děsivější smrt než ostatní. Na průmyslových jatkách jsou jim podřezávány krční tepny a žíly automatizovanými stroji, na menších jatkách to dělají zaměstnanci ručně. Neomráčení ptáci či jedinci, kterým se vrátilo vědomí, tak zažívají podřezávání za živa. Krvavá těla pokračují do vařící vody, jež je zbavuje peří. I do této části se dostávají ptáci, kteří i s naříznutým krkem přežili.

Malochovatelé ptáky zabíjí různě děsivými způsoby. Někteří je při omračování bijí klackem mezi oči, jiní s nimi točí nad hlavou. Další používají jateční pistol a někdo jim dokonce vpravuje kulku přímo do očí. Další skupina malochovatelů ptáky neomračuje, jen je drží mezi koleny, stojí jim na nohách nebo je umisťuje hlavou dolu do trychtýřů a pytlů s otvorem. Někteří je jen svěsí za nohy ze stromu a řežou jim do oblasti krku za plného vědomí. Existují však i tací, kteří ptáky popravují useknutím hlavy na špalku. Způsobů je samozřejmě ještě daleko více. Všechny jsou ale stejně děsivé.

 

ZABÍJENÍ OVCÍ A KOZ

Ovce, kozy a jejich mláďata jsou v České republice zabíjeny převážně v domácích podmínkách malochovatelů či na domácích jatkách. V budově konvenčních jatek je zabito méně než 10 % ovcí a necelá 3 % koz.

Omračování na jatkách musí podstupovat zvířata buď ránou z jateční pistole nebo úderem palicí. V některých případech jsou omračována i elektrickými kleštěmi. Vykrvení provádějí pracovníci příčným řezem přes krk pod ušima za lebkou, přičemž zvíře leží nebo visí ve vzduchu.

V domácích podmínkách má možnost zabíjet dospělé jedince i mláďata kdokoliv bez jakékoliv anatomické i jiné znalosti. Malochovatelé zvířata omračují ránami kladivem do lebky či jateční pistolí a následně jim podřezávají hrdlo. Někteří jedinci však považují omračování za zbytečné a přerušují krční tepnu rovnou bdělému zvířeti, čímž se však dopouštějí protizákonného jednání.

 

ZABÍJENÍ KRAV, BÝKŮ A TELAT

Krávy i býci se po příjezdu na jatka velmi vzpouzí a nechtějí z transportů dobrovolně vystoupit. Jejich mohutná těla  vedou zaměstnance k surovosti, při které zvířata probíjí elektrickými pohaněči nebo je dokonce bijí tyčemi. Není výjimkou, že obrovské býky, kteří se odmítnou hnout z místa, zaměstnanci polévají horkou vodou. Přiznalo se k tomu několik zaměstnanců různých jatek, například pracovníci z jatek Všetice či příbramských jatek. Jistě však nejsou jediní. V případě, že je v transportu zvíře neschopno chůze, je do budovy vláčeno za provaz. Navzdory tomu, že je takové jednání protiprávní, k němu často dochází.

 

 

MECHANICKÉ OMRÁČENÍ

Krávy, býci i telata jsou omračováni především mechanicky. Pracovníci je naženou samostatně do omračovacího kotce, který jim brání v pohybu, a tím pádem i v boji o život. Poté k vyděšenému zvířeti přistoupí zepředu a střelí ho do hlavy pistolí s upoutaným projektilem, jenž rozdrtí mozek. Býci mají masivnější lebky, jsou tedy stříleni projektilem puškovým. Po omráčení se zvíře zhroutí na zem kotce, jehož bok zaměstnanec sklopí pákou. Tímto úkonem zvíře sklouzne na podlahu porážecí haly. Za zadní nohy ho poté zdvihnou do výšky a přetnou mu krční tepny.

 
 
 
1.jpg

ZABÍJENÍ RYB

Elektrickým proudem jsou omračovány také ryby. Zaměstnanci jatek je bezohledným způsobem nasypou do nerezové vany, do níž vedou dvě elektrody o napětí 230 V. Ryby probíjí elektrický proud po dobu čtyř minut. Mnoho jedinců však zůstává při vědomí a trpí bolestmi ještě ve chvíli, kdy jim lidé nožem přetínají míchu s cévami.

Ryby bývají zabíjeny mnohdy i přímo před zraky veřejnosti v prodejnách či na stáncích v období Vánoc. Nejvíce kaprů zemře právě před vánočními svátky. Mnohdy nezkušení prodejci je vytahují z kádí, bijí je palicí do hlavy a vkládají do igelitových tašek zákazníků bez předchozího vykrvení. Zvířata se tak mohou uvnitř tašky probudit s těžkými bolestmi a zoufale začít lapat po dechu. K navrácení vědomí ovšem dochází u některých jedinců i po podříznutí hrdla, a to ve chvíli, kdy zaměstnanec z těl strhává šupiny. Co se děje v domácnostech, kde jsou zvířata vydána napospas různým členům rodiny ví pravděpodobně každý z nás velmi dobře…

 

 

ZABÍJENÍ KRÁLÍKŮ

Pracovníci vytahují králíky z beden za kůži na krku a jejich hlavy přikládají na několik vteřin ke dvěma hrotům elektrického omračeče. Za jednu nohu je následně pověsí na pohyblivou porážecí linku, která dopravuje zvířata k zaměstnanci, jenž do jejich visících těl zabodává nůž. Ani zde není výjimkou, že jsou zvířata při krvácení při vědomí. Králíci se kymácí, kopou nohama a zběsile dýchají, zatímco jim srdce pumpuje krev z těla.

Králíci v domácích podmínkách nejsou zabíjeni o nic méně drasticky. Malochovatel uchopí zvíře za zadní nohy a tupím předmětem (násadou na sekyru, kladivem,..) mu dá ránu za uši, čímž mu zlomí vaz. Následuje podříznutí hrdla a vykrvácení zavěšeného zvířete za nohy.

 

 
pstrosi-farma-jatka05.jpg

ZABÍJENÍ PŠTROSŮ

Pštrosi jsou omračováni elektrickými kleštěmi, které pracovníci umisťují na temeno hlavy a pod zobák. Místa předtím navlhčí vodou, aby zvýšili vodivost elektrického proudu. Po navěšení za nohy na linku jim pracovníci přetnou nad vykrvovacím žlabem krční tepnu. Pštrosi tímto způsobem umírají přibližně deset minut.

 

ZABÍJENÍ KONÍ

Koně se v České republice zabíjí pouze po jejich vyřazení z důvodu stáří či zranění. Do budovy jatek jsou přivezeni bez podkov a s očima zakrytýma rouškou. Jejich usmrcení probíhá stejně jako při zabíjení skotu. 

 

 
 
345.jpg

RITUÁLNÍ ZABÍJENÍ

Různé náboženské komunity vyžadují, aby bylo zabíjení zvířete za účelem získání svaloviny, provedeno dle požadavků jejich náboženství. Muslimské skupiny například požadují, aby byli tvorové zabíjení rituálním způsobem halal. Židé zase vyžadují, aby byla svalovina, jež budou pojídat, košer.

 

V České republice jsou počty takto zabitých zvířat velmi malé. Jatka, kde zabíjí zvířata rituálními způsoby, jsou na našem území tři. Jedná se o konvenční jatka, kam pouze dochází příslušník daného náboženství, aby zvířata připravil o život a poté se továrny na smrt vracejí do běžného, neméně hrozivého režimu.

V roce 2018 bylo v ČR rituálním způsobem zabito 80 355 ptáků, 613 ovcí a dvě kozy.

 

HALAL

Při rituálním halal zabití protne člověk tahem čepele zvířeti krční tepny, zatímco pronáší náboženské verše z Koránu. Zvíře není omráčeno, je naživu a při vědomí, aby stahy jeho srdce vypumpovaly z těla všechnu krev, jejíž konzumace je považována za nečistou.


 

 

KOŠER

Při košer zabití zvířete je při podřezávání krčních tepen přetnuta nožem i dýchací trubice, což způsobí kritický pokles krevního tlaku a zvíře ztrácí vědomí. Bytosti se v bolestné agónii zalykají vlastní krví a v obou případech umírají několik minut.

 

 

 
  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní