P9281009.JPG

ROZMNOŽOVACÍ CHOV

Zemědělci odchovávají kachny ve špinavých halách, v nichž žijí samci i samice spolu. Mláďata jsou krmena jen minimálním množstvím krmiva. Při vyšších dávkách by totiž nabírala hmotnost moc rychle, což by vedlo k zatížení pohybového ústrojí, vnitřních orgánů a tím pádem i vyššímu riziku smrti.

Zvířata jsou nucena pobývat částečně na podestýlce a částečně na roštech, kam zemědělci umisťují napáječky. Snaží se tím zabránit vlhnutí podestýlky, což však prakticky není možné, už jen kvůli tekutým výkalům.

V průběhu odchovu zemědělci sledují zdravotní stav kachňat a dělají tzv. „selekci“. Selekce je označení pro vybíjení zvířat, která nevyhovují ziskovosti chovu. Ve věku dvou měsíců pak vyřazují všechny jedince, kteří nejsou pohlavně vyvinutí (kontrola u samců se provádí ručním vysunutím penisu). Po necelých sedmi měsících života dorůstají zbylá kachňata do pohlavní dospělosti, což je chvíle, na kterou pracovníci čekají. Zvířata nacpou do beden a převezou do rozmnožovacích chovů.

 

 

Výpověď majitele velkochovu s kachnami. Česká republika, 2019.

BROUČEK, Jan, Jana BENKOVÁ a Miloslav ŠOCH. Technologie a technika chovu drůbeže při splnění podmínek welfare: certifikovaná metodika. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, 2011. Certifikovaná metodika. ISBN 978-80-7394-337-0.

Rodičovská hejna jsou tvořena v poměru jeden kačer na šest kachen v celkovém počtu přibližně 400 zvířat. Kačeři dokáží být pohlavně aktivní až 25x denně. Vzhledem k jejich větší váze a zvyšující se agresivitě dokáží být pro kachny i velmi nebezpeční. Jejich křehké kosti se pod náporem těžšího kačera velmi snadno lámou. Je nám znám případ, kdy tři ze tří náhodně vybraných kachen z rozmnožovacího chovu měly mnohonásobné fraktury končetin. Kachny nebyly schopné přirozené chůze, přepadávaly nebo kulhaly, protože jejich zlomeniny srostly v nepřirozeném úhlu.

Ani kachnám se podestýlka nemění, a to i vzhledem k tomu, že v hale musejí pobývat po dobu více jak jednoho roku. Zemědělci ji pouze vrství na sebe tak, že na konci jejich životů může dosahovat výšky až jednoho metru.

Podél hal jsou umístěná snášková hnízda v podobě dřevěných beden, kam chodí samice v brzkých ranních hodinách (kolem 3.- 4. hodiny) snášet oplodněná vejce. Snáškové období trvá většinou sedm měsíců a každá kachna v něm vyprodukuje až 100 vajec. Po jeho uplynutí věnují ptáci všechnu svou energii do přepeřování a vejce nesnáší. Zemědělci je v tento moment buď odvážejí na zabití, nebo jim proces drasticky zintenzivní tzv. nuceným přepeřením. V hale zhasnou světlo, zvířata nechávají po dobu 18 hodin denně v úplné tmě a značně jim sníží příjem krmiva i vody. Kachnám se vlivem šoku z náhlé změny proces přepeření urychlí a nastartuje se v nich další snáškový cyklus.

Rodičovské chovy zemědělci denně procházejí a sbírají v nich vejce. Technologie automatického sběru vajec není v případě budov s kachnami v České republice příliš rozšířená. Při procházení haly pracovníci sbírají ze země zvířata, která zemřela. Častou příčinou smrti jsou bolestivá poranění pohybového ústrojí, syndrom náhlé smrti, nemoci dýchacího ústrojí i kanibalismus.

Pracovníci po celou dobu sledují, jak se jednotlivá zvířata vyvíjí a poraněné či zaostalé jedince nelítostně likvidují.

 

 

 

 

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní