P8180332.JPG

KACHNY

Kachny jsou vodní ptáci a jejich tělo tomu fyziologicky odpovídá; plovací blány mezi prsty, nepromokavé mastné peří i jejich dlouhý plochý zobák. Ačkoliv je pobyt ve vodě neodmyslitelnou součástí jejich přirozeného života, kachny žijící ve velkochovech a v drobnochovech nic takového nikdy nezažijí. Suchým prostředím zvířata velmi trpí, protože jsou zvyklá trávit ve vodě podstatnou část dne, vlhčit si potravu či ji z ní rovnou lovit. Jejich spotřeba vody je velmi vysoká –⁠ denně vypije každé zvíře až 2 litry, což je při množství 3 000 kachen v hale cca 180 000 litrů spotřebované vody za jeden měsíc v jedné zemědělské stavbě, jen k napojení. Hygiena kachen probíhá rovněž ve vodním prostředí, díky čemuž si dokáží udržovat sněhobílé čisté peří. Zabedněné haly však žádnou z těchto možností svým vězňům neposkytují, a tak jsou zvířata nejen silně deprimovaná, ale i velmi špinavá a zapáchající.

V České republice zemědělci trýzní kachny především za účelem získání jejich svaloviny. V největší míře se konzumuje jejich kosterní svalovina, kterou tvoří prsní a stehenní oblast. Lidé pojídají i jejich kůže, vnitřnosti (srdce, játra, žaludek) a krky. Kachní peří je pouze vedlejším produktem po jejich smrti na jatkách a co se týče vajec, jejich prodej není v Evropě povolen, jelikož ve velké míře obsahují původce salmonelózy.

Kachny mají také svá hybridní plemena vyšlechtěná speciálně tak, aby z nich měli lidé co nejvyšší užitek. U nás jsou nejčastěji drženy ve špinavých halách kachny pižmové a v ještě vyšší míře kachny pekingské, které mají robustnější těla a rychleji přibývají na váze.

 

 

Kachny žijí uvnitř budov většinou na betonové podlaze s podestýlkou. Méně časté je umisťování kachen na plastové či dřevěné rošty 20 cm nad zem, aby přes otvory mohl propadávat trus. Mohlo by se zdát, že je podestýlka výrazně lepší variantou než stání na roštech, ale ani hala plná slámy není pro zvířata výhrou. Zemědělci ji totiž po celou dobu nuceného pobytu zvířat nevymění. Kachny mají řídký trus, denně vyloučí 100 kachen 10 litrů vody prostřednictvím výkalů, takže se podestýlka velmi brzy mění na promáčenou směs plnou plísně, infekcí a parazitů. Zvířata jsou nucena pobývat, ležet i usínat na zahnívající vlhké podestýlce, která jim poškozuje chodidla, způsobuje puchýře a dýchací problémy. Velký problém mají kachny navíc se čpavkem. Ten jim při vyšší koncentraci zcela zalepí oči a způsobuje záněty. Tento jev bohužel není ani zdaleka výjimečný.

BROUČEK, Jan, Jana BENKOVÁ a Miloslav ŠOCH. Technologie a technika chovu drůbeže při splnění podmínek welfare: certifikovaná metodika. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, 2011. Certifikovaná metodika. ISBN 978-80-7394-337-0.

Výpověď zaměstnankyně velkochovu s kachnami. Česká republika, 2019.

LÍHNĚ

Šlechtitelé kachny pomocí genetických zásahů zcela zbavili mateřského pudu. Kachna tedy nemá tendenci sedět na vejcích a odchovat svá mláďata, což je zcela v rozporu s jejím přirozeným chováním. Pro intenzivní živočišný průmysl to ale není důležité, protože všechna oplodněná vejce se líhnou uměle.

P9281009.JPG

ROZMNOŽOVACÍ CHOV

Rodičovská hejna jsou tvořena v poměru jeden kačer na šest kachen v celkovém počtu přibližně 400 zvířat. Kačeři dokáží být pohlavně aktivní až 25x denně. Vzhledem k jejich větší váze a zvyšující se agresivitě dokáží být pro kachny i velmi nebezpeční.

VÝKRM

Pracovníci svítí nově přivezeným kachňatům první týden 23 hodin denně, poté světlo snižují na 16 hodin denně. Také intenzitu světla mění podle různých fází jejich životů s ohledem na manipulaci s příbytky na váze. Při chovu na podestýlce umisťují zemědělci na jeden metr čtvereční až sedm zvířat a při chovu na roštech dokonce devět jednotlivců. Prostor výkrmných hal se s přibývající váhou kachen značně zmenšuje.

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

CHCI ODEBÍRAT NOVINKY

CHCI PODPOŘIT VAŠI ČINNOST

Účet je transparentní